Mystická smrt a znovuzrození

Mystická smrt a znovuzrození

Metaforické vyjádření pro hlubokou vnitřní duševní změnu, mystickou zkušenost, zážitek oproštění se od tělesnosti, „ponoření“ se do temnoty podvědomí a nevědomí, očištění mysli, usmrcení nižší vrstvy osobnosti (ega), sjednocení s nekonečnem, s kosmickým vědomím, s Bohem.

V praxi mystiků a zasvěcovacích obřadech se objevují pojmy „mystické smrti“a „znovuzrození“ a vyjadřují mystickou proměnu člověka. Rozumí se tím „smrt“ vnějšího, pozemského člověka a znovuzrození vnitřního, nového tj. vývojově vyššího člověka, přičemž jeho fyzický život je samozřejmě zachován. Smrtí se zde chápe odumření ve vztahu k vnějšímu světu a odpojení od smyslového světa hmoty (od Matrixu), který člověk dosud znal. Může mít pocit, že přestává fungovat vše, co znal, co se naučil, co bylo „jisté“. Někdy je člověk procházející mystickou smrtí konfrontován se skutečnou smrtí (ztrátou blízkého člověka, v rodině nebo je přímým svědkem smrti člověka, anebo se sám ocitl na pokraji fyzické smrti). Může to být vyjádřeno i různými symboly smrti: např. adept zasvěcení byl ve starém Egyptě ukládán do sarkofágu, v některých zednářských rituálech je ukládán do rakve. Po fázi mystické smrti následuje tzv. mystické znovuzrození, probuzení nového Já. Adept je „mrtev“ pro vnější hmotný svět, znovuzrodil se pro svět ve vyšší sféře, pro život duchovní.