22. října 2009 - Karen Bishop

22. října 2009 - Karen Bishop

Konec izolace... Spojujeme se s novými energiemi

22. října 2009

Vítejte!

Žijeme v opravdu zajímavých časech, neboť se nacházíme na nezmapovaném území a spousta věcí je doširoka otevřená.  Když jsme přešli do nové energetické reality a zkušenosti, vlastně tam ještě vůbec nic  nebylo. Ti, co šli napřed, stojí v první řadě na území prázdné energie, zatímco další jdou těsně za nimi s další společností, a přesně tak všichni prožíváme zkušenost dokonale odpovídající tomu, kde nyní sídlíme.

Takto můžeme mít pocit prázdnoty či prostě nepřítomnosti jakékoliv energie. Můžeme natáhnout ruce a vnímat ohromný prostor, spoustu vzduchu. či dokonce nicotu, kterou nejsme schopni úplně definovat. Můžeme si připadat izolovaní a osamocení. Na tomto novém území dosud nic nebylo stvořeno, paleta je proto stále prázdná a čeká, až na ni naše štětce něco nanesou - a především, až spojíme všechny tečky.

V dobách minulých jsme se úplně sami mnohem snáze spojovali se Zdrojem či výše-frekvenční energií shůry. Nyní, v této nové zemi, protože v sobě máme mnohem více světla (což nám také poskytlo klíče ke vstupu na druhou stranu), jsme nyní vyzýváni, abychom spolu navázali spojení - jako prostředek spojení se světlem. Můžeme shledat, že pokud se vrátíme ke svým obvyklým vzorcům osamocenosti či oddělenosti, jednoduše se potopíme jako kámen, zdánlivě neschopni najít světlo, spojit se vůbec s něčím, či si dokonce vzpomenout, kde jsme, co děláme a kam jdeme.

Minulý týden jsem se fyzicky přestěhovala na nové místo. Den před stěhování, když jsem byla ještě ve starém domově a balila, se tajemně objevil stavitel, který mi postaví první stavbu na území Angels Rest ("Odpočinku andělů"). Už nějakou dobu jsem ho neviděla, vlastně jsem neviděla ani kohokoliv jiného, a uprostřed našeho rozhovoru mi pod vlivem okamžitého  impulsu dal číslo na někoho, kdo by mi mohl pomoci se stěhováním, ačkoliv jsem již dokonce měla  zajištěno několik lidí.

Příštího rána jsem přijela domů s nákladním autem, všimla jsem si nějakých prázdných krabic u dveří. Během balení mi krabice došly, protože můj dům je hodně daleko od všech míst, kde bych prázdné krabice mohla získat, a nic prostě neplynulo tak jako obvykle. Bylo to milé a vítané překvapení. Sotva jsem vešla do domu a zkontrolovala svou hlasovou schránku, měla jsem tam zprávu, že mí "stěhováci" na poslední chvíli akci zrušili. Stála jsem tam tedy s 8mi metrovým náklaďákem, který jsem zrovna přivezla z Corrales, a nebyl tam nikdo, kdo by mi ho pomohl naložit. Vskutku jsem večer předtím zavolala oné osobě, kterou doporučil můj stavitel, jen tak pro jistotu, ale vlastně jsem nevěděla, co se bude dít dál.

Během pár minut přijelo auto, vystoupili tři mladíci připravení pomoci s nakládáním. Jako andělíčci, nakládali a nakládali, a celou dobu se smáli. "Smějte se dál!" opakovala jsem jim pořád znovu. "Mně se to moc líbí! Moc vám děkuji!" Když byli hotovi, usadili se na korbě nákladního auta, nohy jim visely dolů, a zahrnuli mě otázkami o mně samotné.  Po mnoha objetích, na nichž jsem trvala, nasedli do svého auta a odjeli.

Má malá dvojčecí vnoučátka zrovna měla chřipku, a protože jsme si velmi blízcí a pořád se mazlíme, a protože jsem v poslední době byla zničená a vyčerpaná, ihned jsem ji od nich chytila. (Nová elektronická kniha Crossing Over detailně popisuje, jak jsem se svou dcerou po krátkém a velmi truchlivém rozloučení znovu navázala kontakt, a stejně tak mnohem více detailů ohledně nového modrotisku života na druhé straně.) Po odjezdu stěhováků mi ještě zbývalo naložit pár křehkých věcí, a pak jsem ještě měla uklidit dům, jelikož cesta do mého nového domova trvá 2,5 hodiny a nechtělo se mi další den jen kvůli úklidu vracet nazpátek.

To už mi bylo opravdu velice špatně. V krátkých intervalech jsem si musela lehnout na podlahu ve snaze shromáždit trochu energie a nabrat nový vítr do plachet, ale tentokrát jsem byla opravdu vyřízená. Poprosila jsem anděly, aby mi dodali sil, v plném očekávání, že pocítím obvyklý přísun energie a pocit lehkosti, a poté budu připravena k dokončení své práce. Nestalo se nic. "To je divné," pomyslela jsem si. Zapomněla jsem ovšem na to, že již nejsme izolováni. Žádala jsem o pomoc, abych "Já" mohla dokončit to, co bylo potřeba, a zcela jsem zapomněla, že namísto toho mohu požádat, aby mi někdo přišel pomoci.

Nakonec, při rozhovoru s mou dcerou po telefonu (s nemocnými miminky nemohla přijet a pomoci), jsme se shodly na tom, že prostě budu muset jet zpět do Corrales, a pak se zase vrátím, abych uklidila a naložila zbylé věci. Nohy jsem měla jako z gumy, v těle mi tepalo a už mi nezbývala absolutně žádná energie ani na jeden jediný další krok. Nádrž s benzínem byla téměř prázdná. bylo to beznadějné. Byla jsem neuvěřitelně vyčerpaná.

Z ničeho nic se objevila dvě auta. Můj stavitel a dva pomocníci vyskočili a nabídli pomoc, kdybych ji snad potřebovala. Ti dva pomocníci naložili můj náklaďák a uklidili celý dům! Jako malí andělíčci s ochmýřenými křidélky, zametali, vytírali, vysávali, myli okna. to vše během hodiny, a bylo hotovo.

Již nemůžeme dál kráčet osamoceně, setrvávat ve svých osobních svatyních a dělat vše sami. Pokud se o to pokusíme, budeme nyní cítit prázdnotu, vyčerpání, snad budeme deprimovaní či mít pocit, jako bychom byli v nějakém druhu bláta, a budeme si připadat tak odpojení jako nikdy předtím. Jako osamocené bytosti na opuštěném ostrově. nová realita nepřipouští oddělenost.

Jestliže se nyní spojíme s dalšími, naše energie okamžitě stoupne, natankujeme, rozsvítíme se, a zcela přirozeně postoupíme do vyšších stavů bytí existujících v dimenzích s vyšší frekvencí.

Když jsem nedávno  koupila svůj nový domov tady v Corrales, v Novém Mexiku, dostalo se mi požehnání v podobě naprosto neuvěřitelného realitního agenta (www. corralesreality.com).  Gregovým jediným cílem bylo pomáhat lidem, a během krátké doby to bylo evidentní. Jakmile bylo vše dokončeno a já jsem držela v ruce klíče ke svému novému domovu, seděla jsem v jeho kanceláří a řekla: "Tolik vám děkuji. Nikdy bych to nezvládla bez vaší láskyplné pomoci a  vytrvalé přítomnosti po mém boku při každém kroku téhle cesty." Očekávala jsem, že se nyní rozejdeme. Avšak on ihned prohlásil: "Zatím jsem neskončil! Ještě vás musím představit významným členům komunity, aby stáli při vás, až dojde na další aspekty vaší finanční dohody, a prosím, skutečně přijďte kdykoliv do kanceláře a použijte tu, cokoliv budete potřebovat. Za pár dní se u vás stavím se šampaňským, abychom připili vašemu zbrusu novému domu. Bude se vám tu líbit. A zavolejte mi, kdybyste cokoliv potřebovala."

Kdykoliv jsme byli spolu, děly se podivuhodné věci. A kdykoliv jsem se sešla se svým stavitelem, děly se podivuhodné věci. Svými spojeními tvoříme novou realitu.  A když se spolu spojíme, frekvence prostoru stoupá, a právě tehdy je možné cokoliv.

Nedávno jsem znovu navázala spojení se svou kamarádkou Lynn, která žije v Coloradu. Kdykoliv spolu mluvíme po telefonu, energie stoupne a cítíme se povzbuzeny a ožíváme. Nedávno jsme v tentýž den konstatovaly, že jsme zběžně pohlédly na své paže a pomyslely si: "Jak to, že má pokožka tak najednou zestárla? Uvnitř se cítím být tak mladá a stárnutí do tohoto obrazu jednoduše nepatří. Něco tu vážně není v pořádku!" Jsme  zhruba stejného věku, a v hloubi své bytosti jsme si nikdy nepomyslely, že bychom zestárly, a jednoduše jsme věděly že TO součástí plánu není. Jenže, když jsme pohlédly do zrcadla. Lynn v Coloradu a já v Novém Mexiku, zatímco jsme dál zůstávaly ve spojení a povídaly si, všimly jsme si, že náhle vypadáme o mnoho mladší.

Tato spojení, která spolu navážeme, nám stvoří novou realitu čili výše-frekvenční dimenzi a přivedou nás tam. Tam  neexistují nemoci, tam neexistuje stárnutí, tam můžeme vytvořit cokoliv, čeho si naše srdce žádá. Právě zde můžeme po všechny časy setrvat v prostoru s vyšší frekvencí - prostřednictvím svých vzájemných propojení. A neuškodí nám i nadále myslet pozitivně!

A co když nevíme, jak spolu navázat spojení či jak se najít?

Před několika dny jsem stála ve frontě v místním obchodě se zdravou stravou, abych si nakoupila nějaké potraviny, a stala se zajímavá věc. Přede mnou stál krásný muž, snědý, s dlouhým černým culíkem. Vyprávěl pokladní, že byl zrovna na seznamovacím večírku a štěstí mu nepřálo. Konverzace pokračovala a pokračovala, protože byl "k mání" a byl "pohledný". Má přítelkyně je v úplně stejné situaci, a čeká, až do jejího života vstoupí muž, který by vypadal přesně jako tento. Hned jsem si na ni vzpomněla.jenže vedle něj jsem stála já a ne ona.

O několik dní dříve jsem své přítelkyni řekla, že bych uvítala dlouhé a lenivé posezení na "houpací lavici" na verandě. Další den ona za krásného dne u někoho doma na verandě seděla na houpací lavici a myslela na mne.

Má dcera přišla na tento svět, aby vytvořila most mezi rasami. Když byla malá, stále kreslila obrázky dětí všech možných barev, jak se drží v kruhu za ruce. Včera jsem si byla vyzvednout svou poštu, a jeden z mých milovaných čtenářů mi poslal krabici s několika panenkami různé barvy pleti, a všechny se držely za ruce  (www.PeopleHoldingHands.com). Má dcera se bude v sobotu stěhovat zpět do Severní Karoliny, aby svou misi dokončila, jelikož nyní je konečně připravena tak učinit, a poté se znovu spojíme, takže tyto panenky byly podivuhodně příhodné a poskytly podporu. Zcela jistě byly určeny jí.

V nových způsobech současné existence jsme natolik propojeni, že tvoříme pro sebe navzájem. Přivádíme k sobě věci, které potřebují ti, s nimiž jsme spojeni, a které se k nim vztahují. Je to tím, že nyní začínáme utvářet zcela novou mřížku a vzájemná podpora bude prvořadá, neboť nabídneme-li si navzájem to, čeho bude zapotřebí, podpoří to tuto mřížku vzrušujícím a láskyplným způsobem. Až se sejdeme, budeme toho mít  tolik, co bychom si mohli nabídnout, takže budeme vytvářet situace, kde budou pokryty potřeby všech, stejně jako vytvoříme své nebe na zemi zahrnující všechno, co jsme kdy chtěli nebo o čem jsme snili.

Ta doba nastala, a takto se to bude odehrávat. prostřednictvím spojení, která spolu navážeme. Nyní se již budeme spojovat velice přirozeně. A jestliže jsme otevřeni tomu, abychom k sobě navzájem vztáhli ruku, abychom si navzájem nabídli to, co máme, a abychom si uvědomili, že oddělenost neexistuje, zatímco z toho vytvoříme velmi reálný způsob života a existence, budeme se vskutku nalézat v nebi na Zemi.

Se spoustou lásky a vděčnosti,

Karen

http://www.emergingearthangels.com

(pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.)